Hříchy shinobi

Připravujeme...

Řeka smutku

Letošní Chuuninské zkoušky byly opravdu velkolepé a vyvrcholily strhujícím turnajem mezi aspirujícícmi chuuniny. Všichni přihlížející v tribunách arény byli nadšeni vynalézavostí a zápalem účastníků a prožívali každou chvíli veselí a smutku, jakoby v soubojích bojovali bok po boku s nimi. Ačkoliv všichni účastníci předvedli inspirující výkony, pouze ti nejlepší mohou získat vysněný titul. Novými chuuniny se stali Tentó Hyuuga (samozvaný Hjúga), Sunano Hayate, Hiro Naara, Moriyama Kensei, Yamato Kumagai a posmrtně i Saiba.

Ambiciózní geninové však nebyli jediní, kteří se ten den postavili silnému nepříteli.

Spoluprací s pověstným Origami zlodějem získali shinobi týmy pádné důkazy nejen o korupci ve vlastních vesnicích, ale dokázali i odejmout pomyslné berle podlému Mrazovému obchodníkovi Shimojimovi. Díky tomu se starší Gado Masashi mohl svému dlouholetému sokovi postavit a konečně ho předat spravedlnosti. Jak a proč v tomto celém procesu starší zaprodal svou duši vychytralému úředníkovi Kanedamovi, se kterým se nyní dělí pravomocemi a skrytou vesnici, se můžeme jen domnívat. Zlé jazyky šeptají o genjutsu, které na Masashiho úředník jistě musel seslat, aby ho donutil k tak šílenému kroku. Samotní Mrazoví Joninové však krčí rameny a lomí rukama, neboť to spíše vypadá, že frustrující přetahovaná s Shimojimou staršího prostě připravila o rozum.

Na úžasný turnaj a vítězství nad Shimojimou vrhl svůj stín útok nejobávanějšího nepřítele. Člen klanu Otsutsuki, Kyokami, který díky událostem minulých zkoušek na okamžik pronikl do našeho světa a byl schopen využít okno příležitosti k vytvoření schránky v kolemjdoucím dědečkovi Sehei, kterého ovládl a infiltroval tak shinobi společnost. Lstí a klamem dědeček získal vše potřebné k provedení rituálu, který měl otevřít portál a umožnit opravdovému Kyokami Otsutsuki (nejen schránce) vstup na naši planetu. Tento plán byl zhacen když se dědečkovi postavili shinobi vedení Goemonem Ishikawou a pravý Kyokami Otsutsuki byl poražen Makotem Uchihou ještě předtím, než byl portál otevřen.

Schránka v podobě dědečka byla oslabena, když Goemon dostál své pověsti zloděje a ukradl mu ve zmatku rituálu chakrové krystaly, pro které si však dědeček na velkolepý turnaj přišel. Strhla se zuřivá bitva mezi hrdinou a padouchem, jež Origami zloděj s vypětím všech sil vyhrál a takto byla zažehnána hrozba Otsutsuki tyranie. Dědeček se rozpadnul na prach, Goemon odešel za nadšeného potlesku a vše vlastně dobře dopadlo.

Cesta hrdiny

Se smrtí Sasukeho Uchihy skončila jedna dlouhá cesta hrdiny. Mnoho jiných ale tou dobou začalo: Sensei Satoshi se vrátil zpátky na vrchol, mezi aktivní mrazové joniny, akorát na čas, aby stihnul předvést své umění v boji proti kultistům Jashina. Legendárnímu origami zloději se podařil zosnovat a provést jeho největší kousek a vykrást trezory pana Shimojimi. Dobrodruh Kuro pak sice skončil ve vězení, ale vkročil do něj s úsměvem, neboť zachránil nejen svůj život, ale pomohl zachránit i mnohé další.

Především bylo mezi shinobi přijato pět nových, čerstvě povýšených, chuuninů, jmenovitě: Akira a Uchiha Makoto z Listové vesnice, Tomioka Yoshino a Masao Lizuka ze Zvučné vesnice a také Yoru z Vesnice skryté v Mrazu!

Fotogalerie

Fotogalerie 1 (Zuzka)

Fotogalerie 2 (Grace)

Fotogalerie 3 (Lyrel)

Soumrak shinobi

Po summitu v Údolní vesnici propukla Šestá velká válka shinobi, ve které proti sobě stanuli loajalisté z Unie proti Spojencům Sítě, záhadné organizace, jejíž velitelka, legendární kunoichi Ameno Uzume, hlásala, že Unie je zkorumpovaná organizace sloužící k naplnění mocenských cílů několika velkých vesnic, které ji ovládají. A běžela již deset měsíců, když na hranicích Země Mrazu, poslední z neutrálních zemí, stanuly předsunuté tábory obou stran.

Vůdce Mrazové vesnice, Starší Gado Masashi, se pomalu připravoval na nejhorší, zatímco zem zaplavoval příliv uprchlíků prchajících před ničivým konfliktem. Shinobi z obou stran ale prozatím respektovali neutralitu, a i když docházelo k ojedinělým sporům, většina hlavních střetů na Mrazové frontě se odehrávala na hranicích nebo mimo samotnou zemi. Vypadalo to, že ve vesnici samotné znepřátelené strany po něčem pátrají.

Jedním z jejich cílů byl nebezpečný listový shinobi, kterého jedna strana konfliktu obviňovala z pokusu o atentát na Ameno Uzume, zatímco druhá z dezerce. Ten se podle všech indicií ukrýval někde na území Země Mrazu, dost možná mezi uprchlíky nebo pod jejich ochranou. Druhým z cílů, jak se brzy ukázalo, byly tajemné ruiny Otsutsuki, které podle některých mohly mít zásadní strategický význam. Problémem však bylo, že mrazoví shinobi všechny ruiny na svém území považovali za posvátné.

Velitelství obou stran (za Spojence samotná Ameno Uzume, za Unii pak hokage Sarada Uchiha, kterou po většinu času zastupoval Kisho Tsukuda z Deštné) nabádalo k opatrnosti, což celkové pátrání zdržovalo. Zatímco oběma stranám se záhy podařilo navázat kontakt s uprchlíky a získat si jejich důvěru a tak i zájem jejich tajemného patrona, pátrání po ruinách bylo komplikovanější. Unii se po odvážném pokusu o infiltraci hradu feudálního pána podařilo získat tajnou depeši s dalšími informacemi, Spojenci uvízli na delší dobu na mrtvém bodě, zvláště když se do jejich pátrání záhadně zapletla Opičí trojka, skupina nukeninů z Listové, která pomáhala v místní polní nemocnici a očividně si dala za úkol Mrazovou bránit.

Válka samotná mezitím nabírala na obrátkách. Zničení strategicky významného majáku na pobřeží skryté Mrazové mělo za následek odvolání invaze Mlžných do země Horkých Pramenů, která tak zůstala pod kontrolou Oblačné. Další střet na Mrazové frontě měl otevřít cestu z Travní vesnice až do Vodopádové, pro zásobování byl však zásadní most, který přikázala Ameno Uzume zničit. Část bojovníků pod jejím velením se navzdory rozkazům pokusila o mírové řešení, jejich pokus však překazila samotná Ameno, která nastoupila do boje, poškozený most srovnala se zemí a zastavila tak invazi Listové a Deštné. Hrozila také zničit celou nepřátelskou frontu, neboť Sarada Uchiha nebyla k nalezení, ale situaci zachránil Raiden Yotsuki, Osmý raikage, který se zjevil na bitevním poli a za cenu vlastního života Ameno zastavil.

Válečné snahy poté na nějakou dobu utichly, neboť v polním velitelství Unie se truchlilo a u Spojenců probíhal vojenský soud. Krátce na to se podařilo konečně najít stopu po tajemném hledaném muži, kterým se ukázal být Shobu Shi, shinobi z Listové a nositel čtyřocasého démona Son Goku. Vypukl horečnatý závod o jeho dopadení, zatímco obě strany znásobily i své snahy o vypátrání tajemných ruin. Unie měla dobře nakročeno a konfrontovala několik mrazových shinobi a spřátelených nukeninů, kteří strážili klíče k branám do hledaného podzemí, a dokonce úspěšně infiltrovali pracovnu Staršího. Ovšem při druhém pokusu o loupež v sídle feudálního pána byl zajat listový jonin Saburo Hyuuga a Mrazová najednou držela trumfy v rukou.

Mezi tím byl nalezen Shobu Shi, mimo jiné odborník na ocasaté démony, který po přemlouvání nakonec odhalil, proč je ve skutečnosti stíhán: Při pokusu o atentát na Ameno odhalil tajemství, které chtěla skrýt jak ona, tak její soupeřka Sarada. Obě pátraly po devítiocasém démonovi, který se měl podle všech indicií po Narutově smrti znovu zrodit právě zde v Mrazové, konkrétně v oněch tajemných ruinách.

Mrazoví shinobi tváří tvář odhalením a přesile využili své trumfy a dohodli se na tom, že zástupce obou stran vezmou do podzemí, když pak znepřátelené frakce opustí jejich zem a zachovají jejich neutralitu. V tu chvíli ještě nikdo netušil, jak se celá situace vyvine: Uprostřed bludiště chodeb z dob legendární Králičí bohyně, které již nesly stopy dřívějšího prozkoumávání, se podoba celé války změnila.

Shinobi nejen že slyšeli doznání Sarady Uchihy, že opravdu zabila Naruta Uzumakiho, ale zjistili také, že to bylo na jeho žádost, neboť prastarý mudrc již umíral a potřeboval, aby Sarada převzala pochodeň jeho velkého plánu, který měl dovést shinobi k míru a vyrovnanosti. Nebyl však jediný, kdo měl tajný plán: Ameno Uzume odhalila svého mistra a skutečnou hlavu Sítě, záhadného a zlovolného Ishijoshiho, kterého všichni znali pod maskou doktora Gyakusatsu. Jeho plán? Nic menšího, než připravit všechny shinobi o chakru a zastavit tak všechny války.

Za rozednění byla Vesnice skrytá v Mrazu plná života: Stará spojenectví se hroutila, jak se šířily zprávy o nových odhaleních. Na Mrazové frontě vznikly tři nové frakce: Zatímco zastánci Sarady Uchihy jí chtěli napomoci naplnit Narutův plán a otevřít cesty do jiných světů, skupina vedená Starším Gadoem Masashim a podporovaná jinchuurikim Shobuem Shim, chtěla zachovat status quo. Obě tyto skupiny chtěly zničit Doktora, ale nejdřív musely stanout proti sobě. A hrálo se o čas, neboť okamžik znovuzrození Devítiocasé lišky se blížil.

Zastánci statu quo nakonec prorazili řady bojovníků Sarady Uchihy a statečný Hide z klanu Hyuuga se střetl z mocnou hokage z klanu Uchiha a vyčerpanou ji porazil. V nastalém zmatku se zbytek jejích spolubojovníků stáhl a Sarada sama zmizela, zatímco se přeživší bojovníci obrátili proti pochopům Doktora a Ameno Uzume a nakonec i proti nim samotným.

V konečném souboji byli Doktor i Ameno za cenu velkého množství krve poraženi a zdálo se, že konec války je konečně na dohled.

A co dál se stalo?

• Osmý raikage Raiden z klanu Yotsuki jmenoval ve své vůli jako svého nástupce Zyla Kazaru, Nesmrtelného bleska z Oblačné. Ten po smrti svého mentora jmenování přijal a stal se tak do svého oficiálního jmenování v Oblačné čekatelem, budoucím Devátým raikagem.
• Knihovník Kenshin Sató z Mrazové spolu s dalšími civilisty v průběhu závěrečných bojů vyrabovali městskou pokladnu i Doktorovu nemocnici a prchli v naději, že se jim podaří pokračovat v Doktorově díle.
• Doktorova nemocnice byla po bojích cílem mnoha shinobi. Říká se, že mezi prvními, hned po civilistech, ji navštívil jakýsi medik z Mlžné, který je od té doby hledaným nukeninem.
• Bylo odhaleno, že v Mrazové se mimo jiné skrývá Kaeruhebi, starý nukenin z Údolní vesnice a nositel šestiocasého démona Saikena. O jeho dalším osudu se mnoho neví, ale boje prý přežil a podle některých se dál skrývá v Zemi Mrazu.
• Shinobim znepřátelených stran se podařilo společnými silami odhalit i další ruiny, z nichž mimo jiné vynesli nové vzorky tkání Hashiramy z klanu Senju a dokonce prý i jeden neporušený sharingan. Povídá se, že byl implantován někomu z Oblačné vesnice.
• Legendární Opičí trojka z Listové po bojích opustila Mrazovou. V následujících letech byli viděni v mnoha částech shinobi světa a mezi lidmi se nese zpráva, že založili nové útočiště podobné těm, jaká leží na Stromové hoře (Myoboku) nebo Hoře Bujných květů (Kakazan). Prý jde o místo, kde mohou lidé žít v míru, mimo shon a spory všedního světa.
• Ukázalo se, že mezi lidmi se v uplynulých letech tajně pohybovali nejen agenti Sítě, ale také shinobi z tajemné Uzushiogakure, kteří měli za úkol šířit Narutovo poselství a jeho filosofii. Tento úkol nepřestali plnit ani po tom, co byl Narutův plán překažen a mnozí se již do Uzushio nikdy nevrátili. Pro jiné se ale vesnice stala místem setkávání a sdílení.
• Doktorovi manipulace s chakrou se prozatím zdají jako nevratné a všichni shinobi, kteří byli jeho sérem očkování, nebo jinak zasaženi, tak mají sníženou hladinu této energie. Do studia tohoto fenoménu jsou věnovány nemalé zdroje.

Fotogalerie

Fotogalerie 1 (Grace)
Fotogalerie 2 (Michal)

Další materiály

Podrobný přehled nejdůležitějších událostí Šesté války najdete zde.




Epilog: Zloba Hyuugů

Ne všechny boje s porážkou Doktora skončily. Ve světě zavládl zmatek a nejistota, a zatímco se Sarada Uchiha vzpamatovávala z porážky, z Koprové vesnice do Listové zamířil průvod bojovníků z klanu Hyuuga v čele s jejich vůdcem Kakashim. Jeho cíl se zdál být zřejmý: sesadit Saradu z postu Hokage.

Nebyl však sám, kdo k Listové obrátil své zraky: Zástupci skrytých vesnic, diplomaté pověření feudálními pány i stovky shinobi, kteří doufali v konec bojů, ti všichni se vypravili do Země Ohně, která se tak opět proměnila v místo neplánovaného diplomatického setkání, později v historických záznamech známého jako Koncil shinobi. Mnozí z nich přitom po cestě zažili nejedno dobrodružství: Říká se například, že byl opět spatřen Černý Samuraj, který snad nakonec padl v boji. A že archivy Travní byly opět vykradeny (a prý za to opět může Gado Masashi). A že se uprostřed lesů střetli nový Raikage s Mizukage, aniž by, k překvapení všech, došlo ke zkřížení zbraní a prolévání krve.

Koncil shinobi přijal mnoho proklamací, z nichž nejdůležitější bylo vyhlášení všeobecného klidu zbraní, které se staly základem poválečných snah o obnovu. Nejzásadnějším momentem byl ale nakonec právě střet Kakashiho Hyuugy a Sarady Uchiha, při kterém byly odhaleny Kakashiho intriky a hlava klanu nakonec byla zcela poražena. Sarada se navzdory tomuto vítězství vzdala svého titulu ve prospěch Sabura Hyuugy a říká se, že Kakashi zemřel s úsměvem na rtech, když Devátá Hokage posadila svůj klobouk na hlavu jeho syna.

S příslibem, že dokončí Narutův plán teprve až bude jisté, že je na to svět shinobi připraven, odchází Sarada Uchiha z Listové vesnice. Občas se objevují zkazky, že ji někdo spatřil či s ní dokonce i mluvil, ale pro většinu světa se po Saradě i Lišce na dlouhá léta slehla zem.

Fotogalerie

Fotogalerie 1 (Sára)

Další materiály

Sborník proklamací Koncilu shinobi zde.

Řeky osudu

Stačilo málo a Země Řek, která byla dlouho známá jen proto, že tvořila přirozenou hranici mezi Zemí Ohně a Zemí Větru, se stala, alespoň na chvíli, středobodem shinobi světa. Jen několik měsíců po posledních napjatých zkouškách v Koprové vesnici se zde konal Summit Pěti Kage, ke kterému bylo přizváno mnoho dalších významných vůdců a zástupců zemí z Unie Shinobi i mimo ni. A jako vždy se takováto událost neobešla bez komplikací.

Koneckonců, politická situace byla nanejvýš napjatá. Mlžná a Oblačná stále stály na prahu otevřeného konfliktu. V Listové sílila opozice proti Hokage, v jejímž čele stál klan Hyuuga. A Písečná byla zmítána humanitární krizí a tvrdě zasažena nenadálým zmizením Kazekage, která byla obviněna z několika zločinů a podle zkazek dokonce zaútočila na civilní cíle v Zemi Horkých pramenů.

Ani samotná Země Řek nebyla klidným místem a nijak tomu nepřispělo ani to, že mnoho shinobi z doprovodu účastníků summitu bylo pověřeno tajnými úkoly a jejich oficiální role tak byly jen zástěrkou. Jak se později ukázalo, část z nich dál vyšetřovalo tajemnou organizaci, známou jen jako Síť, jiní pátrali po vzácných bylinách, na které byla Země Řek bohatá, někteří se snažili najít stopy zmizelé Kazekage a další sloužili jako podpora humanitárních snah Unie shinobi.

Někteří byli ve svých záměrech úspěšnější než jiní. Podpůrné síly Unie byly bohužel často odvolávány k dalším úkolům a nepodařilo se jim zastavit bující korupci, což Mizukage jen utvrdilo v tom, že jde o projekt určený k posílení vlivu nepřátel Země Vody a odmítá jej nadále podpořit. Podobné komplikace potkaly i skupinu vyšetřovatelů zmizení Kazekage, jejichž závěry o únosu a manipulaci ze strany Sítě vyvrátila samotná Kazekage Akiko, která se překvapivě objevila na zahájení samotného Summitu a obvinila z pokusu o únos právě Unii.

Několik týmů z různých zemí (a s různými cíli) mezitím pátrala po tajemných chakrových bylinách a s pomocí místních lékařů analyzovala nalezené vzorky. Tito shinobi brzy dospěli k názoru, že byliny, o kterých se píše ve starých spisech, pravděpodobně v současné době rostou pouze v legendární zahradě Říčního mudrce, zakladatele Země řek. Pátrání po ní by bylo pravděpodobně odsouzeno k nezdaru, kdyby náhodné setkání s legendárním nukeninem Orochimaru neodhalilo, že po nich pátral i on. Následný zátah na jeden z jeho úkrytů přinesl další stopy a umožnil ninjům dosáhnout jejich cíle.

Informace o tom, co se stalo v tajemné zahradě, podléhají utajení, jisté ale je, že shinobi z ní přinesli velké množství vzorků, které se podařilo naklonovat a připravit k dalšímu pěstování. Další analýzy po skončení Summitu bohužel ukázaly, že účinek bylin byl v pramenech značně nadsazován. Krom tohoto se ale také mluví o tom, že Země Řek má nového Říčního mudrce, neboť někteří tvrdí, že nukenin Heiwa Shizukesa se v Zahradě usadil natrvalo a ta ho přijala za svého.

Souběžně k tomu probíhající snaha o infiltraci Sítě nakonec vedla k odhalení, že vůdcem místní početné buňky byl Kozui Hitoshi, velitel vnitřní bezpečnosti Údolní vesnice a osobní strážce náčelníka. Tento mocný ninja disponoval značnými zdroji a bojovými silami, jejichž účel nebyl odhalen, ale někteří předpokládají, že šlo o diverzní jednotky. Síť se zdála mít v Zemi Řek i samotné Údolní vesnici velký vliv, ale vyšetřovatelům, v čele s elitními joniny, se nakonec podařil útok na Hitoshiho tajnou základnu, kde odhalili zásadní a nečekanou informaci: osobou v čele Sítě byla samotná Ameno Uzume, legendární kunoichi z Vodopádové vesnice.

V ten okamžik už ovšem probíhal samotný Summit a vyšetřovatelé přispěchali se svým obviněním v okamžiku, kdy Uzume stála u řečnického pultu. Válečnice k údivu všech nijak svoji roli nepopírala a všem přítomným, i těm, kteří sledovali jednání pomocí televizních přenosů, vysvětlila, že úkolem Sítě není rozvrácení světa shinobi, ale jeho udržení vzdor unifikačním a totalitním snahám několika mocných vesnic, které tahají za nitky Unie.

Popudlivý Raikage na Ameno Uzume okamžitě zaútočil, ale jeho úder mocná kunoichi odrazila a propukl chaos a boj, který však záhy ukončil výbuch černých plamenů Amaterasu, které vyvolala Hokage Sarada Uchiha. Když byl vše stravující oheň svojí paní odvolán, Uzume byla pryč a Summit záhy opustily i Mizukage Sincho Kinzoku a Kazekage Akiko, které jejímu boji vyjádřily podporu. Snahy o nastolení míru nedošly naplnění a shinobi se chystají na válku. Unie a její představitelé, včetně Raikageho, čelí kritice a v už tak těžce zkoušené Zemi Větru zuří občanské rozbroje mezi těmi, kteří Kazekage věří a těmi, kteří jsou přesvědčeni, že jde o manipulaci Sítě.

A co dál se stalo?

• V utajení v Údolní vesnici zemřel Ryou Dansei, elitní jonin z Koprové, který podle dostupných informací koordinoval vyšetřování Sítě. Podle některých za jeho smrtí stojí právě Síť.
• V Údolní pod krycími identitami operovali dva ze tří členů mladého nukeninského týmu Ino-Shika-Cho, původem z Listové, Chozen Akimichi a Inohara Yamanaka. Oba byli ještě před summitem zatčeni, ale zatímco Inohara se rozhodl dobrovolně poddat rozsudku Hokage, Chozenovi se podařilo uniknout z cely. Místo pobytu Shikamune Nara je zatím neznámé.
• Deštná Vesnice se pokusila nabídnout daimyovi Země Řek nevěstu, což někteří vnímali jako další snahu o zvýšení politického vlivu Deštné. Daimyo, vázaný v tomto ohledu smlouvami, se obrátil na vedení Údolní vesnice s prosbou o verdikt a to sňatek nedoporučilo.
• V Zemi Řek se na krátko objevil mocný válečník z jakési tajemné vzdálené země, pro kterého byly svět shinobi a umění usměrňování chakry věcmi zcela neznámými. Pátral prý po bylinách, které měly sloužit jako lék pro jeho syna. Podle dostupných informací padl při bojích v legendární Zahradě Říčního mudrce. O zemi jeho původu a jeho cestě se nepodařilo nic bližšího zjistit.
• Podle několika svědectví byl po mnoha letech prý spatřen Orochimaru, což potvrzuje domněnku, že tento mocný nukenin je stále naživu.
• V Údolní vesnici se také objevil Naruto, čímž byly ověřeny dřívější zprávy o tom, že i on stále žije. Ninjové mu pomohli v průběhu jednoho večera prozkoumat jakousi tajemnou hrobku, kterou někteří přisuzovali dávnému Otsutsuki klanu. Narutův záměr s touto hrobkou se nepodařilo odhalit, ale při bojích s hordami zmutovaných bílých Zetsu předvedl svoji legendární sílu. Drobná zranění a vyčerpání z boje mu pomohli vyléčit v místní polní nemocnici.
• Po odchodu z polní nemocnice se Naruto podle očitých svědků setkal s Hokage Saradou Uchiha, které se hluboce omlouval za jakousi tajemnou dřívější křivdu.
• Zvěsti mluví o napojení klanu Hyuuga na Síť. Pro toto obvinění neexistují přímé důkazy, ale klan Hyuuga nyní veřejně vystupuje proti Hokage a jejím snahám začlenit vesnici napevno zpátky v Unii. Enkláva klanu ve vesnici je uzavřena a někteří se obávají pokusu o převrat, nebo občanské války, neboť hlava klanu má ve vesnici velkou podporu.

Fotogalerie

Fotogalerie 1 (Grace)

Další materiály

Propagační plakát zde.

Motivační video zde.

Cesta ninjy

Země Bylin zažívala, alespoň na první pohled, až nebývalé období klidu: bandité byli takřka vyhlazeni, uctívači Jashina se ztratili stejně tajemně, jako se objevili, obchodu se dařilo a pokladny obchodníků se plnily. Přesto se nedá říci, že by další ročník chuuninských zkoušek byl zcela pokojný.

Světem zmítaly konflikty a spory mezi vesnicemi. Mezi Skytou Oblačnou a Mlžnou vládla nevraživost, která každým okamžikem hrozila přerůst v otevřenou válku, Země Horkých pramenů se stala bojištěm, kde se střetávali neoznačení bojovníci a sabotéři, Zem Větru trápili nájezdnici a šeptané zvěsti mluvily dokonce o loupežných útocích na sýpky v Zemi Bylin, tak nesmírně důležité pro jejich sousedy v Zemi Kamene. Všude se šířila nedůvěra a podezřívavost.

Zkoušky v Dirigakure no sato proto mnozí vnímali jako poslední pokus o nalezení mírové shody mezi národy před tím, než svět sklouzne do další vleklé války. Ovšem od počátku se vše zadrhávalo. Starostka Keito byla až nečekaně odměřená a vůči Oblačné vesnici pak dokonce nepřátelská. Raikage jako svého zástupce vyslal Zyla Kazaru, známého spíš než jako diplomata pro své sklony vrhat se do všeho po hlavě. Listová se zmítala ve vnitřních problémech, způsobených nástupem nové Kage. Travní s Deštnou uzavřely spojenectví a otevřeně podporovaly Oblačnou vesnici v jejím sporu proti Mlžné. Mlžná se pokoušela o námořní blokádu, což ohrožovalo jejich spojence z Kamenné. A Zvučná, ta zkrátka na všech konfliktech profitovala.

Hned samotný počátek zkoušek pak poznamenalo pozorování neobvyklé ohnivé techniky v podobě ptáka fénixe. Skupina chuuninů pověřená ochranou během konání celé akce záhy zjistila, že v nedalekých lesích došlo pravděpodobně na souboj shinobi: na místě činu bylo nalezeno mnoho stop a tělo bojovníka bez čelenky a s výbavou, která neodpovídala žádné ze známých vesnic. Chuunini se ve spolupráci s Koprovou vesnicí vrhli do vyšetřování a tělo bylo uloženo do márnice. Vše však zaujalo i některé geniny, kteří se pustili do pátrání na vlastní pěst.

V průběhu druhé části zkoušek se situace dále zamotávala. Několik geninů z Mlžné se až podezřele zajímalo o námořního kapitána na odpočinku. Záhadná koprová geninka Momotaro zase všude tvrdila, že má v plánu zničit démona Tengu, který se v okolí vesnice pohyboval před rokem. Z místního sirotčince navíc přicházely zprávy o zmizelých dětěch, průběh zkoušek se někdo (poměrně úspěšně) pokusil z neznámého důvodu sabotovat a starostku cosi dovedlo až k slzám.

Běh událostí se přibrzdil jen kvůli třetí části zkoušek, probíhající ve vzdáleném a nebezpečném Lese Smrti, kde poslední překážkou pro geniny, kteří úspěšně překonali všechny nástrahy, byli chuunini. Pak vše ale nabralo prudký spád. Zatímco chuunini se účastnili přísně tajné mise (podle šeptandy ochrany sýpek a lovu na prchající nájezdníky), mnoho geninů se vytratilo. Velká skupina se nechala zlákat Momotaro na její bláznivou výpravu a teprve nad ránem se vrátili, plní fantastických a neuvěřitelných historek o pevnosti vysoko v horách, o přízracích mnichů a o démonech. Část se ale ve stínu noci vydala na východ.

První část této skupiny, tvořená týmem z Mlžné, doplněná o mladého genina z Listové, v doprovodu samotné starostky Keito Suchiru a starého kapitána, vyrazila přes Zemi Ohně směrem k moři. O jejich cestě není známo mnoho podrobností, vrátili se však za několik dní společně se členy Opičí trojky z Listové a přinesli neuvěřitelné zkazky o obnovené vesnici Uzushiogakure, skrývající se pod ochranou mocných pečetí, a o jejím tajemném vůdci. Nikdo jim zpočátku nevěnoval příliš pozornosti, ale tato zpráva měla brzy změnit obraz světa. Ten však mezitím truchlil, neboť z Listové přišla zpráva o smrti bývalého hokage, Konohamaru.

Šestice vyšetřovatelů mezitím dále rozplétala nitky případu tajemné vraždy, aby pak v průběhu závěrečné fáze zkoušek, kterou navštívilo i pět Kage, provedli zátah na základnu tajemného útočníka. Ukázalo se, že jde o ninju, který je člene mnohem větší organizace, známé jako Síť. Organizace, která v průběhu války s Černým samurajem působila v Zemi Kamene, a mělo se za to, že byla dávno vyhlazena. Nalezené dokumenty ovšem naznačují, že všechno je jinak.

A co dál se stalo?

• Chuuninská zkouška byla úspěšně zakončena, tentokrát bez větších incidentů. Svět shinobi tak získal další nově povýšené bojovníky (Kei Your, Ran Hanasaki a Aku Naruuka).
• V průběhu zkoušek vyplynulo najevo, že někteří obyvatelé vesnice jsou nejspíš někým vydíráni. Kdo, kým a proč se nepodařilo zjistit, stejně jako zůstala nevysvětlená zmizení z místního sirotčince.
• Starostka Keito Suchiru se již z cesty na východ nevrátila a šeptá se, že zůstala v tajemné vesnici. Novým vůdcem Dirugakure se nestal proti všem očekáváním obchodník Ponhiki, ale říká se, že nastupující starostka je jen jeho loutkou. Jiní za tím zase vidí tajný plán knihovníka Yomite.
• Navzdory napjaté politické situaci se chuuninské týmy Oblačné a Listové, vyšetřující záhadnou smrt neznámého shinobi, dobře sehráli a dokonce se jim podařilo pod vedením místního trenéra vytvořit novou, týmovou, verzi Rasenganu.
• V kraji se prý opět objevil potomek tajemného nukenina Orochimaru, tentokrát jako zajatec Písečné vesnice. Podle všech informací jej její výprava předala do Zvučné vesnice, o jeho dalším osudu nemáme zprávy.
• Genini Nara Shikamune a Yamanaka Inohara se setkali s bývalým třetím členem svého týmu, nukeninem Akimichi Chozenem, a nakonec spolu s ním odešli, čímž si oba vysloužili vlastní místo v Bingo knize.
• Unie shinobi po mnoha letech obnovila činnost a odhlasovalo několik významných (a pro některé překvapivých) rozhodnutí. Mimo jiné bylo rozhodnuto poskytnout humanitární pomoc Zemi Větru a založit oddíly společných jednotek Unie.
• Mezi kontroverzní rozhodnutí patří deklarovaná ochota jednat o ustanovení Skryté Deštné šestou velkou vesnicí, jejíž živel by byl Yin.

Fotogalerie

Fotogalerie 1 (Birinjin)

Další materiály

Propagační vizitky zde.

Páteční zpravodajství zde.




Pohřeb Osmého Hokage

I den před pohřbem hokageho Konohamaru byl nabitý událostmi. Tým listových geninů byl pověřen získáním nového bloku sopečného obsidiánu, kamenem z něhož se tradičně staví náhrobky vůdců Skryté Listové. Pomoc, kterou si vyžádali ze Skryté Kamenné, dorazila, jediný dostupný lom se však nacházel na území Země Horkých pramenů. Geninům se misi podařilo splnit, z cesty však přinesli zprávy o stále trvajících bojích mezi skupinami neoznačených shinobi.

Dva listoví genini pověření doprovodem obchodníka Andoryu Ponhiki, který mířil na pohřeb jako čestný host, se v lesích na hranici Země Ohně střetli s týmem ze Zvučné vesnice. Ti eskortovali člena obchodnického rodu Mochida, který byl z Listové vyhoštěn. Vše se ukázalo být jeho komplotem, skrze který chtěl dokonat jakousi prastarou pomstu proti klanům obou listových ninjů. Navzdory tomu, že se zaklínal ochranou jakési tajemné organizace, i jeho doprovod se nakonec obrátil proti němu. Jeho osud je neznámý, zástupci Zvučné se však pohřbu ve vší počestnosti zúčastnili.

Samotný pohřeb se nesl v odhalení identity tajemného vůdce Uzushiogakure. Nebyl jim nikdo jiný, než Naruto Uzumaki, bývalý hokage, který přišel vzdát úctu svému někdejšímu příteli a při té příležitosti vyzval všechny shromážděné zástupce skrytých vesnic ke spolupráci. Zda budou jeho slova vyslyšena, se ještě uvidí.

Fotogalerie

Fotogalerie 1 (Krtek)

Další materiály

Parte Osmého Hokage zde.

Přízraky a démoni

Válka skončila, ale některé jizvy se nikdy pořádně nezhojí. I pět let po pádu Černého samuraje byla Země Bylin pořád sužována přízraky minulosti, které jí znemožňovaly užít si očekávané období míru: krajem se toulali bandité a renegáti, bojiště byly sužovány démony, které si nepřítel přivolal, a ve vesnici se šeptalo o záhadných zmizeních. Někteří je přisuzovali otrokářům, jiní démonům a třetí mluvili o záhadném kultu, který spřádal své plány. A do toho všeho se blížily chuninské zkoušky.

Na ty se přihlásilo nebývalé množství týmů z mnoha různých vesnic a jako doprovod dorazily i dvě skupiny chuninů, o nichž se proslýchalo, že jejich hlavním úkolem není jen dohled nad průběhem celé akce. A že se dohled hodil! Již v předvečer zkoušek, při vzpomínkovém obřadu za padlé, obyvatele vesnice přepadla tlupa démonů a jen díky přítomným shinobi všichni vyvázli s minimálními ztrátami na životech. A to byl teprve začátek, protože krátce na to se ukázalo, že démoni šíří svojí moc pomocí jakéhosi druhu prokleté pečeti, která jim postižené vydává na milost.

Také několik ninjů bylo pečetí postiženo jen díky jejich uvěznění a pokusům místního léčitele se podařilo alespoň některé zachránit. Zlí jazykové tvrdili, že důvodem pro řádění démonů je Yirai Yotsuki, dcera padlého Raikageho, která se za války podílela na zapečetění jejich pána a které byla mezi prvními postiženými. Jak se ukázalo, nebyly daleko od pravdy, neboť pozdější vyšetřování vedené dalšími shinobi z Oblačné ukázalo, že Yirai u sebe nosí Černou katanu, mocnou, ale prokletou zbraň Černého samuraje, která sama šíří nákazu a zároveň je vytouženou kořistí mnoha démonických válečníků.

Yirai se dařilo nějakou dobu unikat s pomocí jejího přítele a kolegy Yohirokiho, aby se nakonec ukázalo, že i on je démon v lidské kůži a snaží se jí celou dobu zmanipulovat k tomu, aby jej vysvobodila z jeho stavu. To také, nakonec udělala a pomocí zapovězené techniky do světa vypustila nejen jej, ale dokonce samotného Černého samuraje, jehož schránku ji démon ukradl. Trest za její přestupky jí nakonec neminul a zlomenou dívku si odvedl Raikage, její strýc. Rada vesnice ji odsoudila k smrti. Poprava byla neveřejná a mocná katana opět zmizela z povrchu zemského.

Démonickou nákazu se nakonec podařilo statečným shinobi, i díky oběti ninjů z vesnice Horkých pramenů, vykořenit a těch několik zplozenců, co boje přežilo, uteklo daleko za hranice Země Bylin. Ale zatímco probíhaly tyto boje, v okolí vesnice se zvyšovala aktivita tajemného kultu, který se zaměřoval na lov elementálů, kteří se zde před lety usídlili. Několik shinobi hlásilo setkání s podivnými muži jménem "Dobrý den" a "Špatný den", kteří se potloukali po okolí živelných věží a kteří s kultem očividně spolupracovali. Celý komplot a všechny zapojené se nepodařilo odhalit, ale cíl jejich činnosti nakonec vyšel najevo.

Tajemný kult Jashina se totiž pokoušel vytvořit dalšího posla smrti, nesmrtelného shinobiho schopného vládnout všemi živly a s jeho pomocí rozsévat zkázu ve jménu svého pána. Bohužel se jim nepodařilo získat ideální tělo a jejich výtvor byl proto nestabilní a zničil sám sebe ve velkolepém výbuchu. Jen statečná oběť Rinnese Sarutobiho zamezila tomuto válečníkovi, aby s sebou vzal větší část Dirugakure. Oba se střetli před branami v souboji, jakému dlouho nebude rovno, ve střetu dvou mistrů všech živlů a Rinnesova oběť umožnila evakuaci civilistů. Výbuch si, krom života statečného starého ninjy,vzal část hradeb a způsobil požár knihovny.

Otrokáři a bandité byli taktéž zcela zničeni. Skupina ninjů našla jejich tajný opevněný tábor a doslova jej smetla z povrchu zemského, s minimálními ztrátami na životech civilistů. Jedna ze zachráněných měla přitom pro chuniny z Lisotvé cennou stopu, která je nakonec podle všeho dovedla k nalezení dlouho hledané Sarady z klanu Uchiha. Okolnosti celé záchrany jsou nejasné, ale podíleli se na ní prý všichni přítomní shinobi z Konohy. Zachráněnou Saradu tajně propašovali zpátky do Země Ohně, kde byl její návrat po několika týdnech slavnostně ohlášen. Po půl roce Konohamaru odstoupil z pozice Hokageho a vlády se ujala dávno vybraná nástupkyně.

A co dál se stalo?

• Chuninské zkoušky proběhly úspěšně a svět shinobi získal nově povýšené bojovníky, ač závěrečný turnaj pošpinila vražda významného boháče z Konohy rukou listového genina.
• Obchodníkovi Andoryu Ponhiki se podařilo získat nárok na dědictví čajovníka (a nukenina) Danimaru Naara, ale šeptá se o tichém společníkovi, kterému odvádí část zisku.
• Vůdce otrokářů byl zajat a odveden do Kamenné, kde byl podroben soudu.
• V kraji se prý objevil potomek renegáta Orochimaru a stal se zdrojem sporů mezi Zvučnou a Travní vesnicí. Uprchnul a jeho osud je neznámý.
• Osvobozeného Černého samuraje se pokusila polapit jednotka Anbu, ale byli pobiti (šeptá se ale o ninjovi, který jej nalezl a mluvil s ním).
• Při broskvové slavnosti ve vesnici Yaka Mura prý legendární Momotaro požehnal obětované ovoce, které posilovalo na těle ty, kteří je snědli.

Fotogalerie

Fotogalerie 1 (Birinjin)

Další materiály

Plakáty zde a zde.

Krvavé řeky

Válka se vrátila. Armády Černého samuraje překročily hranice Země větru a Země kamene a střetly se silami spojených vojsk shinobi pod velením pěti Kage. Vesnice Dirugakure ležící v relativním zázemí mezi oběma napadenými zeměmi byla určena jako stanoviště záložní, sedmé divize spojeneckých sil, složené především z geninů a mladých chuninů. Jejich úkolem bylo chránit zásobovací cesty, starat se o raněné a zabraňovat diverzním akcím samurajových spojenců.

Sedmou divizi vedl sám Raikage Rakurai, velitel spojeneckých sil. Proč tomu tak bylo, tušil málokdo - snad aby dával pozor na svoji dceru, jediného potomka. Znamenalo to ale velký tlak na mladé shinobi, kteří spadali pod jeho velení, neboť Raikage měl vždy vysoké nároky a nespokojil se s málem. Své svěřence hnal dvojnásobnou rychlostí, což se vyplatilo, protože jen díky jejich brzkému příchodu do vesnice byli schopni zabránit jejímu obsazení žoldáky ze Zvučné a zahasit včas požáry, které založili.

Následující dny se vlekly v napjaté rutině. Trénink, lov samurajských přisluhovačů, včetně několika nebezpečných nukeninů, zajišťování zásobování vesnice a hlídkování na hranicích, výcvik uchazečů do medi-corps, oprava opevnění. Jedna zdánlivě nudná činnost stíhala druhou. Mezi nejzajímavější události bylo dopadení nukenina vládnoucího legendární zvučnou rukavicí, objevení Hotto Hyoko, jinchuriki uprchlé z Mlžné vesnice, kterou nakonec ale mlžní shinobi přemluvili k návratu, anebo dosud nevysvětlené zmizení velvyslankyně z Deštné. Říkalo se také, že se podařilo objevit katanu, která patřila samotnému Dračímu císaři. Vše provázelo soustavné hledání možných zrádců mezi členy sedmé divize.

Raikage pomocí své mocné techniky Létající bůh hromu cestoval na bitevní linie a zpět a přinášel zprávy o výskytu Černého samuraje, který jakoby sám také létal z místa na místo. Linie však držely. Vše se zkrátka zdálo ubíhat předpokládaným směrem, až do okamžiku, kdy jedna z hlídek přinesla zprávu, že na hranici Země Bylin objevili opevněný samurajský tábor, který jako by vyrostl ze země.

Raikage nakázal vyrobit velké množství výbušnin a spolu s celou sedmou divizí podnikl odvážný útok na tábor. Pod rouškou bouře, kterou Raikage přivolal, shinobi ležení podminovali a nakonec jej vyhodili do povětří. Radost z vítězství jim ale překazil příchod samotného Černého samuraje, který v boji porazil Raikageho. Ten před svou smrtí ještě stihnul přenést sedmou divizi zpět do bezpečí vesnice. Tam byl poté v podzemní hrobce provizorně pohřben a vstup do hrobky zapečetěn.

Bylo zřejmé, že zvláštní oddíly samurajské armády proklouzly mezi liniemi a hodlají udeřit na síly shinobi zezadu. Netušil však, že někteří ze sedmé divize se s ním už dříve střetli a spolu s knihovnicí Guresu Shisho už dlouho zkoumali způsob, jak jej zbavit jeho proklaté zbroje a získat šanci na jeho porážku. Zatímco probíhaly přípravy na závěrečný boj, stalo se mnoho dalších událostí hodných zaznamenání.

Především na vesnici zaútočili mrtví vyvolaní kultem Jashinistů, kteří byli očividně ve spojení se samurajskými vojsky. Dokonce pomocí zapovězené techniky Edo Tensei oživili samotného Rakuraie, jehož tělo z podzemní kobky vyzvedl neznámý zrádce. Jejich rituály se podařilo rozvrátit a členové sedmé divize dokonce osvobodili mnicha z Řádu Milosrdenství, kterého jashinisté nutili otevřít Shinigamiho hrobku, a démonického kováře, který koval pro samuraje smrtící zbraně.

Několik shinobi získalo požehnání elementálů v kraji sídlících už od příchodu Dračího císaře. Ve vesnici se objevil a svou pomoc nabídnul Raiden, nevlastní bratr Raikageho Rakuraie, který byl do té doby považován za nukenina. Trojci ninjů z Listové se podařilo najít cestu na bájnou horu, kde uzavřeli smlouvu s místním opičím lidem, kteří je naučili cestám mudrců, jejich bojovému umění a dokonce je následovali do boje. A ve spolupráci mezi písečnými a kamennými ninji byla odhalena prastará technika Mudrce šesti cest, která obnovovala chakrové proudy v těle.

Před samotným útokem nepřátelských vojsk se sedmé divizi pod vedením Rinnese Sarutobiho, velitele ninjů z Dirugakure, podařilo několik diverzních akcí. Vyhodili do povětří jednu z velkých přehrad, která smetla část samurajských oddílů, zničili prokletou Knihu zvučných technik, kterou jim zvědové podstrčili do knihovny a také podminovali přístupové cesty.

Oslabené síly Černého samuraje se nakonec podařilo sedmé divizi rozprášit, ale boj se samotným vůdcem armád si vyžádal mnoho životů. Ke zničení jeho zbroje přispěl čajovník Danieru, který se ukázal být nukeninem jménem Danimaru Naara, bývalým spojencem samurajů. Pomocí stínových technik nakrátko soupeře spoutal a umožnil tak ostatním použít živelné techniky, které brnění roztříštily. Zaplatil za to však životem.

Černá katana vzala ještě mnoho životů, včetně knihovnice Guresu Shisho, která se pološílená zármutkem a touhou po pomstě pokusila Černého samuraje zapečetit. Nepřítel shinobi ale nakonec padl a v nastalém chaosu jeho tělo i zbraň zmizely. Důležité ale bylo, že válka byla takřka u konce.

Fotogalerie

Fotogalerie 1 (Grace a Nessa)
Fotogalerie 2 (Michal)

Další materiály

Plakát zde.

Cesta Milosrdenství

V roce po konání posledních chuninských zkoušek se situace ve světě shinobi povážlivě zhoršila. Na jihovýchodě Země Kamene se intenzivně bojovalo a velkou část kraje zabral tajemný Dračí císař, mocné stvoření, které se teprve před několika měsíci osvobodilo z chrámu na severní hranici Země Bylin a během krátké doby už disponoval početnou armádou ještěřích mužů a zotročených elementálů. Lesy, pastviny i vesnice v širém okolí navíc terorizoval divoký Shinigami, svévolné stvoření posedlé chaosem a ničením a kdesi se skrýval i Černý samuraj, velká hrozba pro svět shinobi.

Pět Kage vážně zvažovalo zrušení dalších zkoušek, ale nakonec se je rozhodli uspořádat, jako důkaz jejich pevného spojenectví. To totiž dostávalo vážné trhliny, protože nikdo se příliš nehnal pomoci Vesnici Skryté v kamení v boji s Dračím císařem a většina byla zdrženlivá i v případě možného střetu s kompanií Černého samuraje.

V době zkoušek, které nakonec Země Kamene zcela bojkotovala, se v Dirugakure pohyboval tajemný mnich Quan-Chi, který se nakonec ukázal být hybatelem odporu vůči Dračímu císaři. Někteří z ninjů s císařem byli ochotni vyjednávat, protože sliboval pomoc proti samurajům, ale po té, co začal své území rozšiřovat na jih do Země Bylin a spálil pohraniční vesnici Yaka Mura a po té, co Země Kamene nabídla tučnou odměnu, karta se obrátila.

Skupina geninů s Quan-Chim se pokusila o bláznivý a odvážný útok na jeho palác, o kterém tušili, že se musí nacházet blízko severní hranice a o kterém doufali, že bude otevřen k bodnutí do zad, protože ze strany Země Bylin se Císař necítil ohrožen. Za cenu několika životů se jim tento kousek podařil a Dračí císař byl poslán zpátky do světa, ze kterého přišel. Mrtvý.

Ctihodný Quan-Chi poté na oplátku pomohl pomocí mnišské techniky spoutat Shinigamiho, jehož moc rostla, jak se postupně osvobozoval od zbytků pečeti, která jej dříve věznila. Ninjové jej chytili do pasti v jeho vlastní hrobce a porazili. Jednou z kořistí těchto manévrů byla legendární čepel Kubikiribocho, kterou kdysi démon smrti získal a poté ukryl, neboť se mu vrátila jeho mystická flétna.

Tento ročník zkoušek se nakonec zdál být úspěšným, ale všechnu slávu ze jmenování nově povýšených pokazila tragická zpráva ze Země Železa. Černý samuraj se svými podporovateli zorganizovali masovou vzpouru a následně popravili všechny představitele předchozího režimu. Země byla pevně v jeho rukách a on se rozhodl vést ji do války proti shinobi.

Fotogalerie

Fotogalerie 1 (Grace)
Fotogalerie 2 (Nessa)

Další materiály

Plakát zde.

Trojí zlo

Přichází čas dalších chuninských zkoušek. V třiceti letech po neslavné Dni Rudé řeky vztahy mezi vesnicemi značně ochladly a zkoušky konané na neutrálním území v Zemi Bylin jsou jedním z mála způsobů, jak udržovat alespoň zdání míru v této napjaté době.

Do Dirugakure no Sato se sjíždějí týmy geninů z Pěti velkých zemí, aby se pokusili získat své povýšení a zároveň ukázali sílu své vesnice. Při uvítacím rituálu si zástupci vesnic na znak vzájemné úcty a důvěry vyměnily dary, relikvie z dávných bojů a na pokyn starostky Keito byly zkoušky zahájeny. Vzhledem k napjaté atmosféře na místo dorazila i skupina samurajů ze Země Železa, aby celou událost dozorovala a v případě potřeby hasili vzniklé spory.

První část zkoušek, testy a doplňující otázky, proběhly bez větších problémů, ty čekaly teprve až na druhou fázi, tedy test práce v terénu a schopnosti plnit zadané mise. Úkolem zkoušených bylo, jako už tradičně, sehnat dva svitky a pět klíčů, pomocí kterých se dostanou do Věže pěti prvků, kde měla být druhá fáze zakončena a tady se zdál být první zádrhel, neboť Klíče Země nebyly nikde k nalezení.

Zatímco mladí shinobi propátrávali krajinu a plnili mise, otřáslo vesnicí několik zemětřesení a brzy se začaly šířit poplašné zprávy ze severní hranice o zjevení nepřirozených úkazů, poslů pěti živlů. Zvědavost a snaha prokázat své kvality přivedla skupinu geninů ke zdroji tohoto dění, prapodivného chrámu uhnízděného v kráteru, jakoby spadnul z nebes. Nedokázali přesně popsat, na co zde narazili, ale poselství bylo jasné. Bylo to mocné a uniklo to na sever.

Užitečným zdrojem informací a pomoci se ukázali být dozorující samurajové, kteří využili kličky v pravidlech, která zakazovala zkoušeným hledat pomoc u ninjů mimo zkoušky. Jejich náklonost nebyla ale zadarmo a i když si to nikdo zpočátku neuvědomil, vše bylo součástí velkého plánu získat jednotlivé relikvie, se kterými letos zástupci vesnic na zkoušku přijeli. Ty totiž byly součástí zbroje Černého samuraje, rebela, který byl původcem Dne Rudé řeky.

Ovšem plán samurajů teprve spěl ke svému završení, když skrze informace od nich a jednoho místního nukenina genini zjistili, že Klíče Země se nacházejí v jedné z místních prastarých hrobek a že pečeť se dá prolomit pomocí techniky vytesané do jednoho z místních obelisků. Hromadná výprava mladých ninjů pečeti prolomila a klíče získala, zároveň tak ale do světa vypustila zákeřného a divokého shinigamiho, kterého nebyli schopni zastavit. Kdo a proč umísti klíče na takové místo, nebylo doposud zjištěno, navzdory intenzivnímu vyšetřování ze strany Dirugakure.

V noci po této události přišla třetí rána. Samurajové shromáždili všechny kusy zbroje Černého samuraje, která byla ve skutečnosti jeho vězením. Po své porážce byl do zbroje zapečetěn a její díly byly rozděleny mezi vesnice, a neměly nikdy být opět složeny. Dlouholetá manipulace ze strany podporovatelů tohoto zlosyna však vytvořila příležitost, které se bezohledně chopili, a s pomocí nic netušící knihovnice pečeť při rituálu prolomily. Černý samuraj se vrátil zpět k životu a nebohá knihovnice byla jeho první obětí.

Ve stejnou noc se samuraj pokusil podmanit si shinigamiho, ale zesláblý dlouhým vězením, nebyl schopen podrobit si divoké a nebezpečné stvoření a ustoupil do lesů. Ninjové pěti zemí byli upozorněni a vyrazili na lov, zatímco v Diru se schylovalo ke třetí fázi. Průběh turnaje ale narušil velkého množství banditů vedených samurajským oddílem, kterým se podařilo vytvořit průlom. Černý samuraj se rozhodl ze smyčky, která se okolo něj měla stáhnout, uniknout neočekávaným směrem, tedy skrz opevněnou vesnici.

Tento manévr se mu nakonec povedl a zanechal za sebou spálené trosky mnoha domů a nespočet mrtvých, včetně nemalého počtu geninů, kteří se mu pokusili odvážně, ač bláhově, postavit do cesty. Chuninské zkoušky tak poznamenala krev padlých a tři velká zla, která si během několika dní našla cestu do světa.

Fotogalerie

Fotogalerie 1 (Grace)
Fotogalerie 2 (Mehu)
Fotogalerie 3 (Veverka Nordsson)

Další materiály

Plakát zde.

Doba Mudrce Šesti cest

Válka přetrvává. Ze všech věcí je tato jistá, ač jsou nejstarší dějiny našeho světa stále ještě jinak z velké části překryté rouškou tajemství. Netušíme, odkud lidé přišli a kam kráčí, víme však, že jejich cesta, je cesta věčného boje, koloběhu utrpení, nenávisti a snahy o nápravu. Válka zde byla před vznikem ninjutsu a bude zde i když poslední z shinobi zmizí z tváře světa. Bude tu, dokud budou lidé.

Tradiční osobou označovanou za původce ninjutsu je Mudrc Šesti cest, moudrá, mocná a enigmatická postava, které se mimo jiné přisuzuje i probuzení plamene chakry v běžných lidech. Tyto domněnky byly potvrzeny díky jeho vlastnímu poselství, které přesáhlo věky, stejně jako komplotu jeho matky, legendární Králičí bohyně, která se na konci Čtvrté války pokusila znovu ovládnout svět.

Zdá se, že Kaguya, Mudrcova matka, byla prvotním zdrojem chakry, díky které měla nesmírnou, prakticky božskou, moc. Tuto chakru získala, když snědla plod posvátného stromu, který podle pověstí vyrostl na krvi padlých, prolité v nekonečných a chaotických bojích toho věku. Zdá se, že si svoji moc nárokovala do té míry, že když se její dva synové narodili se stejnou silou, začala se užírat závistí, která nakonec vyústila v pokus o zabití jejích vlastních potomků. Ti ji nakonec porazili a uvěznili a rozhodli se moc chakry využít k šíření dobra mezi lidmi.

Na této myšlence Mudrc vybudoval ninshu, víru v to, že chakra má lidi propojovat. Svoji moc využil k tomu, aby probouzel plamen chakry ve všech lidech. Bojechtivost je ale v lidském rodu příliš hluboce zakořeněna a tak, když lidé zjistili, že se chakra může používat jako zbraň, obrátili se opět proti sobě. Poselství ninshu bylo ztraceno, ale šíření chakry už nemohlo nic zastavit.

Období válčících států

Válka přetrvala. Z nositelů chakry se stali ninjové, elitní válečníci soustředění do myriády klanů, které se nechaly najímat na špinavou práci. Ta byla sice hlavním zdrojem jejich příjmů, ale také pramenem koloběhu bolesti a nenávisti, ze kterého se jen těžko mohly vymanit. Uzamčeni ve světě nekončících konfliktů, ninjové žili jen pro boj a z jejich konkurentů se rychle stali nepřátelé na život a na smrt, navzdory tomu, že se často střetávali v bojích za cizí věc.

Nejmocnější z klanů byly Senju a Uchiha, jejichž vzájemná nenávist měla prý kořeny už v dobách Mudrce, neboť zakladateli těchto klanů byli jeho dva synové, mezi kterými vládl rozkol o dědictví. Tato antipatie byla přiživována častými střety, neboť ve chvíli, kdy si některý z vládců najal jeden z těchto klanů, musel si jeho protivník najmout druhý, nebo čelit takřka jisté porážce. Střety a mrtvými, které byly jejich oběťmi. Mnoho z padlých bylo přitom ještě dětmi, protože žádný z klanů si nemohl dovolit oslabit své řady byť jen o jediného bojovníka.

Teprve, když se stali vůdci klanů Madara Uchiha a Hashirama Senju, byl tento spor, přinejmenším na čas, uzavřen a to navzdory krvi, která i mezi těmito bojovníky ležela. Hashirama byl vizionář, který Madaru strhnul k realizaci jejich dávného společného snu - vybudování společného útočiště, v němž budou moci mladí shinobi vyrůstat bez nutnosti od nejmladšího věku čelit smrti. Útočiště, které jim zaručí šťastné dětství a které bude pilířem míru mezi zeměmi.

Období vesnic a Velké války

Válka ale přetrvala. Navzdory tomu, že se Hashiramův sen proměnil ve skutečnost a vznikla první ze skrytých vesnic, Konohagakure no-sato, mír ve světě nezavládnul. V následujících letech se jednotlivé klany postupně koncentrovaly do podobných různě velkých vesnic, které jejich dětem zajistily bezpečnost a země se stabilizovaly, ale aby mohly vesnice vzkvétat, potřebovaly zdroj příjmů. A co jiného mohli shinobi nabídnout, než své bojové schopnosti?

Nemůžeme novému věku upřít pokrok a jisté je, že v následujícím staletí se ninjové proměnili z válečníků ve specialisty, schopné pro své zaměstnavatele plnit širokou škálu úkolů. Běžné obyvatelstvo se na ně mohlo obrátit pro ochranu a vévodové zemí nemuseli uzavírat smlouvy s jednotlivými klany, ale počítat s podporou konkrétní vesnice zavázané službě jejich zemi.

I tyto roky jsou ale poznamenány konflikty. Ty nejsou setrvalé, ale o to intenzivnější a často s krutými následky jak pro shinobi, tak pro civilisty. První z těchto válek, také zvaných Světové války shinobi, propukla nedlouhou po ustanovení Pěti velkých vesnic a to navzdory mírovým snahám prvního Hokageho. Vyrovnanost sil nově vzniklých vesnic vtáhla země do vleklých bojů, které vyústily v devastaci krajiny a vyčerpání lidí a nakonec příměří, které pomohlo vytýčit hranice mladých zemí.

Druhá válka následovala asi o dvacet let později. Větší část bojů probíhala na území menších zemí, které se začaly formovat na hranicích pěti velkých států a jejím výsledkem bylo mimo jiné osamostatnění těchto krajů a počátek jejich nevraživosti vůči svým větším sousedům. Tato nevraživost byla mimo jiné i kořenem Třetí války, která se rozhořela o další dvě desítky let později a byla mnohými považována za nejhorší ze všech. Pohraniční potyčky s menšími zeměmi byly jiskrami, které zažehly požár nebývalé síly a krutosti a zanechaly svět vyčerpaný a zdevastovaný.

Čtvrtá válka a Unie Shinobi

Válka přetrvala. Navzdory krutostem a bídě Třetí války, po které se Pět zemí zavázalo ke snaze udržovat mír za každou cenu, válka nevymizela ze života lidí, ať už jako zlá vzpomínka, nebo jako hrozba vznášející se v budoucnosti.

Čtvrtá válka byla ze všech nejzvláštnější, neboť spojila všechny velké shinobi národy proti jednomu nepříteli, i když jeho pravá identita byla skryta pod mnoha vrstvami intrik, táhnoucích se mnoho staletí do minulosti. Prvotní válku vyhlásila shinobi světu organizace Akatsuki, původně vedená Nagatem. Ten byl ovšem manipulován tajemným Tobim, který se později označoval za Madaru Uchihu, aby byl nakonec odhalen jako Obito Uchiha, o kterém se myslelo, že padnul v boji.

Samotný Obito byl ale také jen loutkou skutečného Madary. Stejného Madary, který uzavřel mír s Hashiramou Senju a založil první skrytou vesnici. Prokletí nenávisti, které bylo zdrojem moci Uchihů jej nakonec pohltilo a on se pokusil v několika bojích se svým největším rivalem vesnici ovládnout. Byl ale poražen a považován za mrtvého. Podařilo se mu ovšem přežít a zosnovat plán, díky kterému se navzdory smrti stářím vrátil v plné síle a v nejlepším postavení ovládnout svět.

Netušil však, že i on sám je ve skutečnosti jen nástrojem. Skutečným loutkařem v této hře byla samotná Králičí bohyně, která se připravovala osvobodit ze svého vězení a znovu ovládnout svět. Nakonec byl i tento nepřítel ale poražen a shinobi stáli na prahu nové éry míru. Ten měla mimo jiné hájit nově vzniklá Unie, spojenectví všech národů, které mělo předcházet válkám, pomoci rozdělovat zakázky a řešit konflikty mírovou cestou. K pěti velkým zemím a Zemi Železa se brzy připojilo mnoho dalších menších států.

Konec dlouhého míru

Během padesáti let po čtvrté válce žily jednotlivé vesnice v míru. Po válce bylo nutno věnovat mnoho energie do obnovy vesnic a zdevastované krajiny - práce bylo mnoho a všechny vesnice přitom byly velmi oslabeny. Odměny za splněné úkoly se vyšplhaly vysoko a v duchu navázané spolupráce přitom úkoly často plnily týmy složené ze shinobi z různých zemí. Byl to čas důvěry, prosperity a rozvoje. Nic ale netrvá věčně a po období prosperity vždy přichází období pádu

Nejdříve ubylo zakázek - vesnice obnovily svoji moc a úkolů přitom ubylo. Zakázky, které přicházely, byly rozdělovány těm nejlepším z nejlepších a do vztahů mezi skrytými vesnicemi se opět vkrádala konkurence. Hlavní komplikací se ovšem zdáli být samurajové ze Země Železa. Byli to oni, kdo díky předvedení své síly ve Čtvrté válce získávali na prestiži a díky tomu i vzrůstal zájem o jejich služby.

Nedostatek zakázek a narůstající ekonomická síla samurajů začala mezi vesnicemi vyvolávat první rozepře a potyčky. Nikdy ovšem nešlo o nich drastického. Vždycky se jednalo pouze o pouliční rvačky, nebo hádky během vykonávání úkolu. To se ovšem změnilo během události, jež je doposud známa mezi ninjy jako "Den rudé řeky".

S narůstající silou samurajů, rostla i v srdcích některých z nich jejich arogance a závist vůči ninjům. Jednoho dne se samuraj jménem yamukoichi hakke, rozhodl pro drastický krok. Během úkolu, na který si, zcela nevědom možných následků, najmul jeden z lordů tým ninjů i samurajů, se tyto dva týmy setkaly v hluboké rokli, kam pronásledovali nukenina jménem Shitzu. A zde Hakke pozvedl svou zbraň proti nic netušícím spolubojovníkům - ninjům, protože měl za to, že jejich čas je u konce a už se jen samurajům překáží. Roklí se toho večera valila rudá řeka krve.

Hakke nebyl jediný kdo takto smýšlel, a tento útok vyvolal mezi samuraji rebélii a několik stovek jich v tom čase sběhlo na jeho stranu. Začal vleklý boj a během něj padla spousta ninjů i samurajů, jak věrných, tak vzbouřenců. A během několika měsíců, během boje v lese krve, nakonec zemřel i yamukoichi hakke samotný. Podivná rebelie v řadách samurajů byla potlačena a bojovníci v železné zbroji přísahali, že nikdo takový již z jejich řad nevzejde. Ovšem škoda byla již napáchána.

Mezi ninjy zavládla nedůvěra. Vesnice začaly mezi sebou soupeřit a bojovat o jednotlivé zakázky mocných lordů. Během zbylých let, přerostl tento spor o bohatství v nefalšovanou studenou válku. Takové události jako byly chuuninské zkoušky, diplomatická jednání a podobné věci, musely být garantovány vesnicí, která nebyla na straně nikoho.